Kolikrát jste dohráli hru a říkali si, že by vás vlastně zajímalo, co všechno se v jejím světě dělo?
Kdo byl ten tajemný voják v pozadí, proč se hlavní hrdina ocitl tam, kde je, nebo jak do sebe vlastně zapadají všechny ty události, které hra během několika hodin jen tak mimochodem zmíní? Právě na příběhy a lore her se zaměřuje český tvůrce ScripThor.
A když zrovna nerozebírá herní univerza, můžete ho potkat také na živých streamech.
Na první pohled by se mohlo zdát, že herní tvorba je dnes hlavně o rychlých klipech, reakcích a co největším množství obsahu. ScripThor ale kráčí trochu jinou cestou. Na svém YouTube kanálu se věnuje především příběhovým videím, ve kterých se snaží hráčům přiblížit dění v jednotlivých hrách a jejich světech.
Sám svůj kanál popisuje jednoduše: „Natáčím příběhová videa z her.“ A poměrně přesně tím vystihuje jeho hlavní zaměření.
Od Call of Duty až po Resident Evil
Když se podíváme na ScripThorovu tvorbu, rychle zjistíme, že se rozhodně nebojí žánrového rozptylu. Na jeho kanálu najdeme například příběhy a lore ze sérií Call of Duty, Resident Evil, Far Cry, Frostpunk, Prince of Persia nebo Warhammer 40,000.
A právě Call of Duty patří mezi jeho výrazná témata. Mezi nejúspěšnější videa podle dostupných statistik patří například příběh původního Call of Duty: Modern Warfare, který nasbíral více než 7 600 zhlédnutí, nebo videa věnovaná postavám jako Ghost.
Podobně se ScripThor pouští také do hororů. Na kanálu se objevily například příběhové rozbory Resident Evil 4, Resident Evil 9: Requiem nebo Iron Lung. U některých videí přitom nejde jen o jednoduché převyprávění děje. Už samotné názvy typu „PŘÍBĚH/LORE“ nebo „LORE POSTAVY“ naznačují, že cílem je dostat se trochu hlouběji pod povrch.
A pokud máte slabost pro starší hry, můžete narazit také na Brothers in Arms, Mortal Kombat, Prince of Persia, Doom nebo Warcraft. ScripThor ostatně během své tvorby pokryl desítky různých her.
Pro fanoušky příběhů, nostalgie i herního lore
Jeho tvorba tak může oslovit hned několik typů hráčů.
První skupinou jsou pochopitelně lidé, kteří milují příběhy ve hrách a chtějí si je připomenout nebo se v nich konečně zorientovat. Druhou mohou být hráči, kteří si některou hru zahráli před lety a dnes už si z jejího děje pamatují především několik velmi mlhavých vzpomínek.
A pak je tu nostalgie.
Ve ScripThorově tvorbě se totiž poměrně často objevují hry, které mají nejlepší léta za sebou. Call of Duty 4: Modern Warfare, starší Prince of Persia, Medal of Honor, Mortal Kombat nebo první Doom dnes nejsou jen hry. Pro část hráčů jsou kapitoly v jejich životě, kde daná hra dominovala na jejich obrazovkách.
Právě tady může mít formát příběhového videa poměrně příjemnou funkci: nemusíte znovu strávit deset nebo dvacet hodin hraním, abyste si připomněli, proč jste měli danou hru kdysi tak rádi.
YouTube ale není jediná cesta
ScripThor není pouze autor předem připravených videí. Vedle YouTube videí se věnuje také živému vysílání, kde je jeho přístup podstatně uvolněnější.
Na svém YouTube se profiluje také jako streamer s kombinací chill atmosféry s občasným ragem. Streamy jsou zaměřené na české a slovenské publikum a podle jeho profilu se typicky konají v pátek, sobotu a neděli.
A výběr her je skutečně pestrý. Ve statistikách streamování najdeme například Diablo IV, Diablo Immortal, Fortnite, Frostpunk nebo Assassin's Creed IV: Black Flag. Výraznou kategorií je také jednoduše „Pouhý pokec“, což ukazuje, že součástí streamů není jen samotné hraní, ale také kontakt s komunitou.
A to je ostatně jedna z věcí, které odlišují stream od klasického videa. Zatímco u příběhového videa má autor možnost všechno sestříhat, promyslet a poskládat do výsledného příběhu, během živého vysílání se může stát prakticky cokoliv. Včetně situace, kdy se plánovaný pohodový večer u hry promění v boj o holé přežití a streamer začne velmi intenzivně přemýšlet nad tím, proč si vlastně tu hru zapnul.
Přes 90 hodin živého vysílání
A že ScripThor streamování nebere jen jako občasný experiment, ukazují i dostupná čísla.
Podle statistik Streamers.cz bylo mezi květnem a srpnem 2026 zachyceno 33 streamů o celkové délce 92 hodin a 44 minut. Průměrná délka streamu činila 2 hodiny a 49 minut a průměrná sledovanost se pohybovala kolem čtyř diváků. Nejvyšší zaznamenaný peak byl 13 diváků.
Nejaktivnějším měsícem byl podle stejného zdroje červen 2026, během kterého ScripThor odvysílal přes 46 hodin v rámci 20 streamů. Jeho nejdelší zaznamenané vysílání trvalo 6 hodin a 29 minut.
To už je mimochodem pořádná porce času. Za šest a půl hodiny stihnete například několikrát uvařit, uklidit celý byt, naučit se základy nového programovacího jazyka… nebo se nechat po čtyřech hodinách hraní porazit stejným bossem jako na začátku.
Co bude dál?
Právě další směřování je u tvůrce jako ScripThor možná nejzajímavější otázkou.
Herní příběhy jsou totiž poměrně specifický formát. Umožňují vytvořit obsah, který nezmizí po jednom týdnu, ale může fungovat i dlouho po vydání. Zároveň dávají prostor specializaci — a ta je na YouTube často cennější než snaha dělat úplně všechno.
ScripThor už ostatně ukázal, že jeho záběr může být opravdu široký. Od moderních her přes horory až po klasiky, na kterých vyrostla celá generace hráčů.
A jestli se k tomu budou dál přidávat pravidelné streamy, vzniká zajímavá kombinace: YouTube pro příběhy a lore, živé vysílání pro komunitu a bezprostřední kontakt s diváky.
Teď už tedy zbývá ta nejzajímavější část. Co se odehrává za obrazovkou?
Začněme úplně od začátku – kdo je vlastně ScripThor, když zrovna nesedí před kamerou nebo mikrofonem?
Začnu asi tím, že jsem dost upovídaný a na jednoduché otázky dávám dlouhosáhlé odpovědi, proto, pokud si chcete ušetřit pár vteřin tohle přeskočte a přečtěte si jen poslední dvě věty…Předně jsem hlava rodiny a hrdý otec malého rozkošného špunta, kterému se snažím věnovat maximum svého času. Rodina a především můj syn jsou pro mě vším a tak často podnikáme rodinné obědy nebo grilovačky, téměř každý den trávíme hodně času na zahradě nebo na procházkách a večery u televize, kdy sledujeme především dětský pořad Bluey, nebo Simpsonovi, což jsem si musel trochu vydupat. Na druhou stranu jsem pořád ten kluk co od malička miloval hry a každému do zblbnutí vyprávěl to co se v jednotlivých hrách dělo, případně přidal i nějakou zajímavost, jako třeba to že hudbu do filmu Shrek dělal ten samý člověk co dělal i hudbu do Metal Gear Solid, což je znát především ve skladbě Escape The Dragon. Baví mě sbírat herní merch a především takzvané Collectors Editions, z nichž se můžu pyšnit kousky jako sběratelka Diablo 3, Brothers in Arms: Hells Highway nebo Final Fantasy XV. Dále jsem také vášnivý čtenář, ačkoliv tuhle zálibu jsem poslední dobou vyměnil za poslech podcastů a audioknih a občas zasednu k některé z mých desítek miniatur z Warhammeru a snažím se tak postupně zbavit mé grey pyle of shame. To jsem se trochu rozjel, ale abych odpověděl ve zkratce: jsem prostě rodinnej týpek s duší dítěte co miluje hry.
Vzpomeneš si na okamžik, kdy sis řekl: „Chci začít tvořit obsah o hrách“? Co tě k tomu původně přivedlo?
Pokud pominu dobu kdy byla česká YouTube scéna ještě v plenkách a s klukama jsme se chtěli stát velkými YouTubery při natáčení nekvalitních letsplayů z Minecraftu se jmény jako MinecraftakCZ atp. ta myšlenka se zrodila někdy v roce 2016. Tehdy jsem se objevil kouzlo audioknih, amatérského dabingu a různých informačních videí, přičemž jsem si řekl že bych se chtěl na tu scénu dostat, ale třeba jen jako přicmrndávač v podobě právě toho dabingu. Mé žádosti u nejmenovaného dabingového studia byly opakovaně zamítány a já si nakonec řekl že to vzdám a raději se na to definitivně vykašlu.
Během Doby Covidové jsem však natrefil na inspiraci a ta myšlenka ve mně tak dlouho a intenzivně hlodala, že jsme se s bráchou někdy v roce 2022 rozhodli založit kanál a začít se těm hrám konečně věnovat tak, jak jsme chtěli
Proč právě příběhy a lore? Co tě na herních světech fascinuje natolik, že jim věnuješ tolik času?
V každé hře se dá najít unikátní příběh, který když se na něj opravdu zaměříte dokáže kolikrát strčit do kapsy i Oscarové filmy.
Sám jsem se mnohokrát nachytal, jak jsem hrou prosvištěl a na konci si řekl: ‚O co že tam vlastně šlo‘?
A proto jsem se rozhodl začít s touhle tvorbou. Věřím totiž že mnoho lidí to má podobně a je tedy pro mě osobně fajn, prozkoumat ten lore trochu víc do hloubky, uvědomit si, proč jsem ve hře dělal to co jsem tam dělal a podat to tak i dalším lidem.
Když si vybíráš hru pro nové příběhové video, podle čeho poznáš, že právě tahle stojí za zpracování?
Je to hodně o náladě a o trendech. Hodněkrát jsem se nechal ovlivnit a doufal, že když udělám video o hře, která má dostat pokračování nebo nějakou adaptaci jako třeba Fallout ve formě seriálu (kde se to tedy povedlo skvěle), dostanu se víc do povědomí sledujících na YouTube a mé tvorbě to pomůže. V některých případech to bohužel nevyšlo a proto převládá v rozhodování má nálada a chuť zaměřit se zrovna na konkrétní hru.
Máš nějakou hru, jejíž příběh tě osobně opravdu dostal – ať už kvůli atmosféře, postavám, nebo nějakému nečekanému zvratu?
Mám takové hry rovnou dvě. Trochu klišovitá odpověď bude Mafia, ale nemůžu si pomoct, příběh o taxikáři, který se posouvá na vrchol potravního řetězce v organizovaném zločinu jen proto, aby nakonec o vše přišel je prostě dokonalý, intenzivní a díky skvělému českému dabingu si ho může užít i ten, co by o hry nikdy ani nezavadil. Druhá taková hra, nebo spíš série je Brothers In Arms,( alespoň ty první dva díly). Příběh o vojákovi, který se defacto přes noc stane velitelem 13ti členného družstva, což je mu proti srsti mě neskutečně zasáhl, už jen proto, že to nebyla válečná akce jako COD, MOH nebo BF. Tady znáte každého svého spolubojovníka jménem a víte o něm první poslední. Jako jejich velitel se s nimi vrháte do akce a každý z nich spoléhá na to, že ho bezpečně provedete až k vítězství. To že vaše akce během jednotlivých misí ovlivní zda se vám svěření vojáci, kteří jsou zároveň vašimi kamarády a Bratry ve zbrani dostanou v pořádku domů nebo ne, je prvek, který když na sebe necháte působit vytvoří skvělou atmosféru. Jelikož však během příběhu i pár z nich ztratíte, je skoro až srdcervoucí poslouchat předmluvy hlavního hrdiny před každou misí, kdy se víc a víc noří do beznaděje a když se konečně dobere ke konci, nevidí to vítězství a splněný cíl, ale tu strašnou cenu, kterou někteří museli zaplatit.
Kdybys měl vybrat pouze tři hry, které tě jako hráče nejvíce ovlivnily, které by to byly a proč?
Ok, tady budu trochu švindlovat.
Jelikož jsem mé TOP 2 hry už jmenoval, povím vám o dalších třech, které mám trochu bokem.
První z nich je Life is Strange. Středoškolské (nebo vysokoškolské, teď nevím) prostředí, drama jak ze seriálu Twin Peaks, hledání sebe sama, poutavý děj, který v té době vycházel o epizodách, vliv na celý herní svět a superschopnosti? Za mě jedna jedna z nejlepších her všech dob a ten závěr, kdy musíte vybrat ze dvou možností, z nichž vás každá donutí k slzám, (fakt jsem u toho brečel) prostě majstrštyk.
Druhá taková hra je Final Fantasy XV.
Tahle série je pro mnoho lidí, včetně mě velká neznámá, ale už úvodní slova: Pro letité fanoušky i nově příchozí naznačují, že si tenhle kousek užijete i bez znalosti ostatních dílů.
Příběh mladého Prince, který se vydává za svou nevěstou v doprovodu svého sluhy, bodyguarda a nejlepšího kamaráda, zatímco na pozadí eskaluje válečný konflikt mezi říší jeho otce a nepřátelskou frakcí, který je prošpikován RPG prvky, nádherným živoucím světem a spoustou vedlejších aktivit je záležitost u níž jsem strávil stovky hodin a ani jedné z nich nelituji. Kecám, je tam jeden příšernej dungeon co mi dal zabrat asi na 5 hodin v kuse a když jsem se konečně dostal ven a hru ukončil, zjistil jsem později, že jsem ji zapomněl uložit… ale jinak je to pecka. Kup si to, zahraj si to.
Třetí v síni slávy bych asi řekl Assassins Creed IV: Black Flag.
Proč? Protože prostě proto!!!
Ve tvých videích se objevují moderní tituly, ale také pořádná porce starších her. Jaký máš vztah k herní nostalgii?
Jako malej jsem trávil hodně času v domu dětí, kde se už tehdy hrály lanky v Doomovi, ale mě bavilo kosit démony na vlastní pěst. Wolfenstein 3D, Blood, Jazz Jackrabit, Rayman, Mario a nebo Prehistoric, to je jen špička ledovce mojí herní nostalgie.
Call of Duty se v tvé tvorbě objevuje poměrně často. Čím je pro tebe právě tahle série zajímavá?
Ať si říká kdo chce co chce, já jsem prostě zarytej fanda a COD hraju od prvního dílu.
Jo, je to tady každý rok a jo, je to pořád to samé, uznávám, ale je potřeba si v tom najít to svoje. Útok na Berlín v prvním díle, Vylodění v Normandii v díle druhém, trilogie Modern Warfare a kapitán Price, nebo totálně masakrální Zombie režim představený v díle pátém a vyšperkovaný k dokonalosti v Black Ops jsou věci, které dokázaly každý díl něčím ozvláštnit i přes to že se pořád jedná o střílečku z pohledu první osoby, kde je váš jediný cíl dostat se ze začátku mise na konec v lineárně navrženém bojišti, přitom ovdovět stovky žen a k tomu sledovat každou chvíli cutscénu.
Existuje naopak nějaká slavná hra, kterou má skoro každý rád, ale ty jsi jí nikdy úplně nepřišel na chuť?
Tři písmena: GTA
Nemůžu si pomoct, ta hra je fajn, ale ten hype, který se vybudoval okolo pátého dílu mě od ní začal postupně odrazovat, až jsem ztratil zájem úplně.
Druhá taková je Kingdom Come Deliverance. Nepochopte mě špatně.
Hra z naší historie, která se opírá o reálné události má skvělou atmosféru, příběh, hudbu a postavy, ale hratelnost a herní doba mě nikdy nedonutily u ní strávit víc jak hodinu.
Co je podle tebe těžší: samotné hraní hry, nebo zpracování jejího příběhu do videa tak, aby diváka opravdu bavilo?
U obojího záleží na obtížnosti.
Co se týče zpracování, je to samozřejmě o dost náročnější. Dlouhé hodiny vymýšlení co zpracovat, jak to zpracovat, kde sehnat materiály, jak napsat scénář, dabing a nakonec střih + ten otravný hlásek, co ti celou dobu říká, že to možná nebude mít úspěch a ty děláš svým způsobem zbytečnou věc. Není to jen náročné, ale občas i frustrující a vyčerpávající.
Jak dlouho ti přibližně trvá připravit jedno větší příběhové video od prvního nápadu až po zveřejnění?
Někdy dny, jindy i několik týdnů.
Na streamech působíš uvolněněji než ve svých příběhových videích. Bereš streamování spíš jako další formu tvorby, nebo hlavně jako možnost být v kontaktu s komunitou?
Především se snažím upevňovat vztah s komunitou, případně zaujmout nové sledující, ale hlavně si u toho dokážu dost odpočinout, uvolnit se, pobavit se a bez scénáře plkat o čemkoliv co mě zrovna napadne, zatímco se snažím na střední obtížnost projít už po desáté misí, která mi mimo kameru nedělá problém ani na ty těžší.
Co tě na streamování baví nejvíc a co je naopak jeho nejtěžší stránkou?
Baví mě, že tam jsem svůj. Když se někdo svěří s nějakým problémem a nevadí mu to rozebírat, pokecám si a případně nabídnu nějakou pomoc nebo radu. Nemám ale problém nadávat jak špaček, hlavně v případech, když někdo přijde jen proto aby mě urážel nebo mě provokoval, což se bohužel občas stává, ale nejsem v tom sám, každý kdo někdy streamoval nebo streamuje to alespoň jednou zažil a je jedno jestli jste Agraelus nebo Pepa123CZ
Máš nějaký vysněný herní titul, jehož příběh bys chtěl jednou zpracovat, ale zatím ses k němu nedostal?
Rozhodně Far Cry 3. Na to se těším jak děcko na Ježíška.
Kdybys měl na jeden rok dostat neomezený čas a rozpočet na svůj kanál, do jakého projektu by ses pustil?
Začal bych se víc věnovat reálným tématům, jako historie herních studií a sérií, nebo herních osobností. I tam se dá najít mnoho zajímavých příběhů a kolikrát mají lidi tyhle příběhy ze života raději než ty herní.
Jaká je tvoje největší streamer/YouTuber vzpomínka, u které sis řekl, že přesně kvůli takovým momentům to celé děláš?
Zmiňoval jsem to i v jednom ze svých speciálů.
Ten pocit, když ti do komentáře napíše člověk, co má třeba už 40 let, že děkuje za to žes zpracoval jeho oblíbenou hru, kterou pařil v jednom kuse, ale dnes už na to nemá čas a je rád že si ty momenty mohl ve formě videa připomenout, zahřeje to u srdíčka.
Stalo se ti někdy během streamu něco, co bylo původně úplně mimo plán, ale nakonec z toho vznikl jeden z nejlepších momentů?
Často se sledujícím daří vtipně nahodit alert, ať už je to nějakých donatem nebo subem což do některých situací sedí jako prdel na hrnec, jednou mě můj kamarád vyprankoval falešným telefonátem, nebo se mi během Portálu na chvíli zastavilo srdce když jsem během dlouhého skoku udělal Weeeeee a Glados to vteřinu po mě zopakovala.
Kam bys chtěl ScripThora posunout v následujících letech? Chceš se více soustředit na YouTube, streamování, nebo bys rád kombinoval obojí?
Nebudu lhát, poslední dobou mě motivace i síla opouští, protože energii soustředím především do své rodiny a aby se neřeklo tak i do zaměstnání.
S tím že teď na YouTube řádí AI slop, který má mnohem lepší statistiky než videa tvořená reálnými lidmi je ta motivace menší a menší. Proto se teď spíš soustředím na streamy, ale věřím, že mě to jednoho dne přejde a já se vrátím v plné parádě a videa se streamy budu kombinovat.
Kdybys mohl poradit člověku, který dnes přemýšlí, že začne tvořit herní obsah, ale bojí se, že už je internet přeplněný – co bys mu řekl?
Strach si bere strašně moc, ale téměř nic ti nedává. Pokud tě to baví a chceš to dělat, JDI DO TOHO! Neměj žádná přehnaná očekávání, je možné že tvé první video raketově vystřelí, nebo naopak budeš rád za 50 zhlédnutí, z čehož jedno budeš ty, druhé tvůj druhý účet, pár z nich budou tvoje mamka a kamarádi, kteří si to rozklikli na pár vteřin aby ti udělali radost, další budou lidi co na to klikli omylem a s trochou štěstí alespoň jeden z těch 50ti dá odběr a bude se těšit na další tvoje video.
Neklesej však na mysli. Když jsem s tím začínal já, jeden YouTuber mi řekl že tvorba videí na YouTube je jako loterie a nikdy nevíš, kam tě tvé nové video dostane.
Důležité je nepřestřelit začátek, nemít přehnaná očekávání, vydávat pravidelně a hlavně dělat to, co tě baví.
A nakonec trochu osobněji: jakou jednu věc o sobě tvoji diváci pravděpodobně vůbec netuší?
Jeden čas jsem miloval seriál My Little Pony
My moc děkujeme, že sis na nás našel čas a snad se někdy potkáme v chatu u tebe na streamu. Díky moc za rozhovor!
Kde ScripThora najdete
Pokud vás baví herní příběhy, lore, starší hry nebo prostě pohodové české streamy, můžete ScripThora sledovat na několika platformách:
YouTube – ScripThor – hlavní domov příběhových videí a herního lore.
Instagram – ScripThor – kratší obsah a aktuální dění.
Streamers.cz – ScripThor – statistiky a přehled streamování.
A jestli vás zajímá, co se skrývá za přezdívkou ScripThor, proč si vybral právě herní příběhy a kam chce svůj kanál posunout, na odpovědi samotného streamera se můžete těšit v rozhovoru.