AI nebyla sama. Šlo o spolupráci člověka a stroje

Ammaar Reshi zdůrazňuje, že projekt nevznikl pouhým zadáním jednoho příkazu umělé inteligenci. AI model Claude pomáhal především s programováním, laděním chyb a úpravami kódu, zatímco samotné testování a ověřování funkčnosti zůstalo na člověku.

Podle Reshiho právě tato kombinace představuje budoucnost vývoje. AI dokáže rychle opravovat chyby nebo navrhovat řešení, člověk ale stále musí posoudit, zda vše funguje správně.

Port staví na práci komunity

Nejde ani o projekt vytvořený úplně od nuly. Nový port vychází z dřívějších komunitních verzí pro Linux a macOS, které posloužily jako základ pro přenesení hry na zařízení od Applu.

Výsledkem je plnohodnotná nativní verze hry (Github odkaz), nikoliv emulátor. Nechybí ani ovládání přizpůsobené dotykovým obrazovkám, například:

  • klepnutí pro výběr jednotek,

  • tažení prstem pro označení více jednotek,

  • dlouhé podržení pro zrušení výběru.

Ke spuštění je ale stále potřeba vlastnit originální kopii hry.

Ne každou hru půjde převést stejně snadno

Reshi zároveň upozorňuje, že podobný postup nebude fungovat u všech titulů.

Jako příklad uvedl Command & Conquer: Red Alert 2, jehož zdrojové kódy jsou podle dostupných informací ztracené. Bez nich je vytvoření kvalitního nativního portu výrazně složitější.

Překážkou mohou být také samotní vydavatelé, kteří často nemají zájem zpřístupňovat zdrojové kódy starších her. Mohlo by to totiž snížit zájem o budoucí remastery nebo remaky.

Generals.jpeg

AI vývoj výrazně urychluje, ale není zadarmo

Zajímavostí je i cena celého experimentu. Reshi uvedl, že během dvou dnů zcela vyčerpal své předplatné Claude Max, přičemž samotné využití AI modelu mělo stát přibližně 100 až 200 dolarů na výpočetních tokenech.

Projekt tak ukazuje, že současná generativní AI dokáže výrazně urychlit programování i portování starších her. Zároveň ale potvrzuje, že bez lidských zkušeností, existujícího zdrojového kódu a pečlivého testování se podobné projekty zatím stále neobejdou.