Prolog proti reklamě
Nerad bych, aby se článek zařadil mezi reklamní digitální plátky. K myšlence DRM-free jsem přilnul v době, kdy jsem zjistil, že můj oblíbený Unreal Tournament 2004 byl Epicem stažen z trhu. Ať už je to vyprchanou licencí, vysokými náklady nebo čert ví čím ještě, tak jsem si uvědomil, jak jsem se vyhnul pomyslné kulce. UT2004 jsem si koupil kdysi v brutálních slevách a hele ho (!), ten kousek mého dětství v podobě záložních instalačních souborů mi zůstal na GOG účtu a už se hezky tetelí na harddisku v bezpečí u mě v šuplíku, kde na něj žádná korporace nemůže.
Měl jsem to štěstí, že jsem se to dozvěděl až zpětně dlouho po zakoupení, na rozdíl od jiných, kteří si hru pravděpodobně budou muset v případě zájmu obstarat jinak.
Takové situace se však stávají čím dál tím častěji. Ať už jde o vypínání online serverů za poctivě zaplacené hry, nebo zkrátka úplně zaříznuté projekty nevyhovující firemním rozpočtům či dravým licenčním podmínkám. Objevuje se zde myšlenka jakého si historického (někdy až archeologického) kurátorství vlastní osobní herní historie, kterou pak lze volně předávat další generaci.
Zkrátka dojmy ve mě vřely tak silně, že jsem se z toho musel vypsat.
Proč je GOG hrdinou herního světa a co vlastně znamená „DRM-free“?
Pamatujete si ještě na ty bezesné noci strávené u jedné klávesnice s kamarády při hraní legendárních Heroes of Might and Magic III? Nebo na ten mrazivý pocit, když jste poprvé sestoupili do temných kobek pod katedrálou v původním Diablu? A co teprve chvíle, kdy jste s napětím ohýbali samotný čas v Prince of Persia: The Sands of Time a Warrior Within?
Tyto hry netvořily jen řádky kódu na discích, ale formovaly možná celé naše dětství, vnímání herních příběhů a to, jak dnes přemýšlíme o digitální zábavě. Jenže čas je neúprosný nepřítel. Starší hry potichu mizí, stávají se nekompatibilními s moderním hardwarem a bez pomoci vývojářů upadají v zapomnění. Naštěstí v herním vesmíru existuje bezpečný přístav jménem GOG (původně zkratka pro Good Old Games), který se rozhodl s tímto digitálním zubem času bojovat.
Pojďme se společně podívat na to, v čem je GOG tak výjimečný, proč by vás měl zajímat pojem DRM-free a jak GOG zachraňuje herní historii, abychom si své oblíbené pecky mohli zahrát i za dalších dvacet let!
V čem je GOG jiný? Cesta lásky ke hrám a poctivého kurátorství
Ve světě, který je zahlcen tisíci novými hrami denně, působí GOG jako příjemná protiváha a oáza klidu. Tato evropská platforma vznikla z hluboce zakořeněné lásky k videohrám a s jasným přesvědčením: hráč by měl skutečně vlastnit to, co si koupí, a platforma by k němu měla přistupovat s maximálním respektem.
Na rozdíl od jiných obchodů, které fungují jako obří neosobní digitální skladiště, GOG sází na pečlivou osobní sbírku. Každá hra, která se na tomto e-shopu objeví, projde kontrolou – někdo z týmu GOG si ji osobně zahrál a prověřil, zda si zaslouží své místo na platformě. Cílem je, abyste při procházení obchodu neměli pocit, že se topíte v nekonečném katalogu pochybné kvality, ale abyste věděli, že kupujete prověřený zážitek.
Co je to DRM-free aneb skutečné vlastnictví bez háčku
Představte si modelovou situaci: koupíte si v knihkupectví román. Doma se pohodlně usadíte do křesla, otevřete první stránku, ale v tom se u vás doma objeví kontrolor, který požaduje občanku a potvrzení o zaplacení. Když navíc na chvíli vypadne elektřina, kniha se sama uzamkne a vy musíte počkat, až se kontrolor znovu spojí se centrálou. Zní to jako absurdní dystopie? V digitálním herním světě je to bohužel běžná realita zvaná DRM (Digital Rights Management).
Většina herních platforem (včetně populárního Steamu) využívá různé formy ochrany proti kopírování. To s sebou přináší řadu omezení:
Musíte pravidelně ověřovat, že hru opravdu vlastníte.
K instalaci a někdy i k samotnému hraní single-player her potřebujete stabilní internetové připojení.
Na pozadí vašeho PC běží dodatečný software (jako je kontroverzní Denuvo) a další launchery, které zbytečně zatěžují systém a sbírají data.
Sdílení her v rodině je často komplikované a doprovázené spoustou omezujících podmínek.
GOG na to jde úplně jinak – nabízí výhradně hry DRM-free.
To znamená, že když si hru na GOG zakoupíte, je skutečně vaše a nikdo vám k ní nepřivazuje žádné pomyslné vodítko. Můžete si jednoduše stáhnout kompletní offline instalátor přímo z webového prohlížeče a uložit si jej na externí disk nebo domácí úložiště (vřele doporučuji). Nepotřebujete mít nainstalovaný vůbec žádný launcher (herní klient GOG Galaxy je sice skvělý a nabízí cloudové ukládání či herní úspěchy, ale je zcela dobrovolný!). Svou hru si můžete nainstalovat na jakýkoliv počítač a hrát ji offline bez otravného dokazování, že jste poctivým kupujícím. GOG zkrátka klade velkou důvěru do vztahu mezi obchodem a hráčem.
Proč vůbec chceme chránit a hrát starší hry?
Někdo by mohl mávnout rukou a říct: „Proč se babrat ve vykopávkách, když máme moderní fotorealistické hry?“ Jenže návrat ke klasice má hluboký smysl a nostalgie je v tom pouze jedním ze střípků.
Re-interpretace příběhů s odstupem času: Když hrajete hru po dvaceti letech, vracíte se k ní jako jiný člověk s novými životními zkušenostmi. Najednou v příběhu vidíte témata, kterých jste si v dětství nevšimli, a motivace postav chápete úplně jinak.
Hry nestárnou tak rychle: Možná vás to překvapí, ale herní design se posouvá pomaleji než dřív. Například takový The Witcher 3, který oslavil už desáté výročí (!!!), vypadá a hraje se i dnes naprosto fantasticky. Starší hry jsou skvělou příležitostí, jak dohnat resty a objevit skvosty, které vám v době vydání unikly.
Nízké nároky na hardware: K hraní starších her nepotřebujete nejnovější grafickou kartu za desítky tisíc korun ani obří SSD disk. Jsou nesmírně přístupné a spustíte je téměř na jakémkoliv běžném počítači.
Zábava, která vyžaduje trpělivost a odhodlání: Klasické hry často vynikají v žánrech, které odměňují strategické plánování, replayabilitu a hluboké zvládnutí herních mechanismů. Krásným příkladem jsou právě slovenští a polští hráči, kteří podle statistik tráví u strategických a RPG sérií (jako jsou Heroes of Might and Magic III, IV, V nebo The Witcher) nadprůměrné množství času a k těmto titulům se neustále aktivně vrací.
GOG Preservation Program: Když technici zachraňují digitální historii
Zakoupit si starou hru je sice skvělé, ale co z toho máte, když ji kvůli moderním aktualizacím Windows nebo novým ovladačům grafických karet vůbec nespustíte? Právě pro tyto případy vytvořil GOG unikátní iniciativu – GOG Preservation Program (GPP).
Jedná se o oficiální závazek týmu GOG, že vybrané klasické hry budou dlouhodobě udržovány v plně hratelném stavu na moderních počítačích, i když jejich původní vývojáři či vydavatelé již dávno ukončili podporu.
Hry zařazené do tohoto programu procházejí přísným testováním kvality. Pokud testy selžou, nastupuje mravenčí a často velmi nevděčná práce techniků, kteří tráví stovky hodin laděním kódu (jako tomu bylo například u hororové akce Cold Fear). Výsledkem je, že hry získávají moderní vylepšení, která dnes považujeme za standard:
Plnou podporu moderních herních ovladačů.
Kompatibilitu se současnými operačními systémy a podporu pro širokoúhlá i ultra-širokoúhlá rozlišení.
Bezproblémové chování při přepínání oken (Alt-Tab).
Cloudové ukládání pozic a opravy kritických chyb, které dříve způsobovaly pády hry.
Díky tomuto úsilí zůstávají herní klenoty jako Heroes of Might and Magic 3, Capcomem vydané legendární JRPG Breath of Fire IV (které se vrátilo na PC po 25 letech od vydání na první PlayStation i díky hlasům fanoušků v komunitním GOG Dreamlist), herní trilogie Resident Evil nebo dinosauří akce Dino Crisis v té nejlepší možné formě pro současné i budoucí generace hráčů!
Hráčem navždy
Videohry už dávno nejsou (a snad ani nikdy nebyly) jen krátkodobou zábavou pro děti. Jsou kulturním dědictvím, které si zaslouží stejnou péči a ochranu jako staré filmy, knihy nebo obrazy. GOG se svým unikátním přístupem k DRM-free hrám a programem herní ochrany ukazuje, že herní historie nemusí zmizet v propadlišti dějin.
Příště, až budete přemýšlet, jakou hru si pořídit, zkuste se podívat na GOG. Nejenže získáte titul, který vám bude skutečně patřit (a často jen za pár desítek korun), ale podpoříte tím i ty, kteří bojují za to, aby herní legendy žily dál. A kdo ví, možná je právě teď ten nejlepší čas znovu zachránit království v Heroes III!